Saturnálie - zábavná oslava pro celou rodinu

TIP: Následující řádky si užijete mnohem víc, když budete vědět, proč nemá cenu slavit Vánoce.

Než se ve starověkém Římě dostala k moci křesťanská církev a začala pohlcovat původní tradice, neměl nikdo o nějakých Vánocích logicky ani ponětí. Římané sice každý rok od 17. do 24. prosince slavili jako utržení ze řetězu, ale jen to, co v tenhle čas všichni pohané: zimní slunovrat. Byly to svátky veselé, plné různých nepřístojností, dobrého jídla a pití – co taky jiného dělat, když jsou dny nejkratší, noci nejdelší a do jara ještě daleko?

Těmhle bujarým oslavám (znovu)zrození slunce se říkalo Saturnálie. Jméno i charakteristický „styl“ jim propůjčil bůh Saturn: původně vládce všech bohů, který naučil lidi obdělávat půdu, sklízet její plody a užívat si všech darů života tak, aby nikdo nestrádal a všem se dařilo dobře. Saturn byl praktický i v rodinném životě, zaživa totiž pozřel všechny své potomky, které měl s vlastní sestrou, aby ho v budoucnosti nemohli zbavit vlády. Sympaťák každým coulem!

Saturnálie ale neznamenaly jen divoké pitky a hromady jídla pro každého, to by bylo trochu málo. Všichni měli všichni plné ruce „práce“ s oslavami, takže nebyly v provozu soudy, školy byly zavřené a prázdné byly také ostatní veřejné budovy – samozřejmě kromě chrámů. V nich a kolem nich naopak panoval čilý ruch: bůh Saturn si žádal oběti, jeho sochu bylo potřeba zbavit provazů na znamení všeobecné svobody a velkou událostí byl samozřejmě i slavnostní průvod kněžích a magistrátů.

(Pokud vám to přijde divné, tak „magistrát“ byl ve starověkém Římě úředník senátu, nikoliv městský úřad.)

Bůh Saturn je ideálním adeptem na maskota Saturnálií. Vaše děti ho budou (muset) milovat!

Nejvyšší kněží měli právo účastnit se hostiny, na které se pojídalo maso obětovaného zvířete. Ostatní ale také nepřišli zkrátka, na veřejném prostranství totiž byla připravena obrovská veřejná „párty“, na které se mohl přejíst a opít do bezvědomí úplně každý. Dokonce i otroci, kteří byli během Saturnálií považováni za svobodné. Hostina se často zvrhla v nevázaný karneval a nechyběly ani populární souboje gladiátorů.

Mimochodem – křesťanská tradice zdobení vánočního stromečku vychází (jaké překvapení) právě ze Saturnálií. Lebky obětovaných, což nemusely být vždycky nutně jen zvířata, se totiž rozvěšovaly po branách, hradbách a ulicích. Zřejmě tehdy neexistovaly čínské továrny, které by dokázaly produkovat dostatek lesklých ozdobných koulí, a kromě toho co jiného s takovou hlavou…?

Během Saturnálií se svobodný a nezávazný duch projevoval na každém kroku. Nikdo nesměl nosit tógu, protože by se tím nad ostatní povyšoval. Ctihodní občané hráli hazardní hry. Otroci mohli nosit oblečení svých pánů a chovat se jako oni. Výměna sociálních rolí každému umožnila veřejně se vyřvat, odreagovat a vybít bez toho, že by ho čekal jakýkoliv trest. Ostatně soudy přece byly mimo provoz.

Čistě psychologicky se jednalo o mentální katarzi, zametení před vlastním prahem, uvolnění nahromaděného vzteku a pomyslné spálení mostů mezi právě končícím rokem a rokem novým, čistým a plným naděje. Saturnálie totiž byly nejen svátkem slunce, ale samozřejmě také ohně! Právě proto si všichni navzájem dávali jako dárek zapálené pochodně a voskové svíčky, což je další zvyk, který byl (ovšem v deformovaně sterilní podobě) přenesen do křesťanských oslav Vánoc.

Hmotné dárky jako takové si Římané také dopřávali, v módě byly hlavně drahé látky, přepychově zdobené nádoby a dokonce i domácí zvířata. Během Saturnálií se všichni snažili pomocí darů zavděčit svým patronům, tedy osobám, které nad nimi po celý rok držely ochrannou ruku. Umělci skládali oslavné ódy na své mecenáše, to ale většinou nestačilo: museli se zadlužit a pořídit takový dárek, který by jejich sponzora uspokojil.

Saturnálie je dobré slavit v co nejširším rodinném kruhu, nezapomínejte proto ani na vzdálené příbuzné.

Pokud si myslíte, že se takové bakchanálie (to bylo ovšem něco trochu jiného) nedají v dnešní době zrealizovat, a už vůbec ne na Vánoce, tak máte zatraceně malou fantazii. Stačí se jen na chvíli povznést nad tradiční maloměšťácké zaklínadlo „co by tomu řekli lidi“ a začít se aspoň jednou v roce chovat svobodně a uvolněně. Začínajícím saturnalistům se bude určitě hodit pár tipů:

• Během celých Saturnálií je vhodné provolávat „IO SATVRNALIA!“ (čti eó saturnália!), tedy „Sláva Saturnu! Chvála Saturnáliím!“. Jako ideální se k tomuto účelu jeví libovolné vánoční trhy v centru města.
• 17. prosinec jako začátek Saturnálií má tu výhodu, že můžete začít slavit už na firemním večírku. Generálního ředitele jistě překvapí, když si ho s přátelským poplácáním po zádech pošlete pro další dvojku špatného červeného a zatím se budete se vší nezávazností věnovat jeho o dvacet let mladší manželce.
• Pokud pracujete ve školství, státní správě nebo advokátní kanceláři a čistě náhodou jste měli v plánu 17. prosince ještě fungovat, letos to prostě zabalte o něco dřív. Jsou přece Saturnálie!
• Otroka si dnes sice nemůže dovolit každý (ukrajinská uklízečka se počítá pouze v případě, že ji máte doma přivázanou k ústřednímu topení), obvyklou součástí každé domácnosti jsou ale naštěstí děti, které jsou k tomuto účelu jako stvořené. Můžete si s nimi tedy prohodit současné sociální role a celý den se pak válet před televizí, zatímco potomci budou organizovat oslavu, dolévat víno a splachovat krev po gladiátorských soubojích.
• Zapomeňte na kapra, jeho hlava by vám doma na zdi jen zbytečně smrděla. Zaskočte do řeznictví pro vepřovou hlavu, vypadá efektně a jako ozdoba vydrží mnohem déle! Místo řetězů doporučují čtyři z pěti pohanů rozvěsit vypraná ovčí střívka, zbytek dává pro umocnění atmosféry přednost střevům v původním stavu.
• Suchý promine, ale jeho Purpura se k Saturnáliím vůbec nehodí. Hudební kulisa by měla být založená na tradičních nástrojích starověkého Říma, vhodná je tedy zejména Panova flétna (syrinx), lyra, harfa, tympanon a klasická dvojitá píšťala aulos. Pokud děti začnou trénovat včas, jistě vás mile překvapí osobitým ztvárněním Smells Like Teen Spirit nebo jiného hitu od Miley Cyrus Lucky Bílé.
• Rozteklé svíčky v hrdlech lahví od vypitého vína jsou o moc efektnější, než blikající žárovičky z vietnamské večerky. Bez obav můžete vyzkoušet i pochodně, oběti totiž mohou být i zápalné (tzv. win-win situace).
• Vhodným filmem pro rodinnou oslavu Saturnálií může být tříhodinový blockbuster Quo Vadis s vkusnými scénami předhazování křesťanů lvům, otroky potěší sandálový velkofilm Spartakus a dámy jistě nepohrdnou erotickým dokumentem Caligula. Ten je sice v mnoha zemích dodnes zakázán, na těch internetech ho ale bez problémů seženete v původní necenzurované verzi.
• Dárky pro děti nemusíte řešit. Celý rok jste nad nimi drželi ochrannou ruku, takže se teď budou muset hodně snažit a koupit si vaši přízeň tak velkolepým darem, že vás možná na chvíli přejde obvyklá neodolatelná chuť sežrat je zaživa.

Nevíte, kde v dnešní době sehnat gladiátory? Nechutná vám alkohol, neradi se přejídáte a máte pocit, že by pozvánka na pravé římské orgie mohla vaše příbuzné trochu vyplašit? Myslíte si, že tohle celé je jen nevkusná recese? Možná máte pravdu. Jenže dokud Saturnálie aspoň nevyzkoušíte, nebudete to vědět jistě.

Rozhodně vám ale nijak neuškodí keltské a staroslovanské oslavy zimního slunovratu.